Adalbert Baron BUOL von BERNBURG u. MILLINGEN

Místodržitelský rada a zemský hejtman v Korutanech

Jmenován dne 14. března 1862 za zásluhy o založení šternberské reálné školy a zřízení městské spořitelny  

Fridrich svob. Pán von BEUST

c. k. říšský kancléř

Dr. Karl GISKRA

c. k. rakouský ministr vnitra

Jmenován dne 22. ledna 1868 za zásluhy o Němectví a vlast 

Karl SCHINDELKA

c. k. okresní hejtman ve Šternberku

Jmenován dne 21. září 1869 za zásluhy o Město Šternberk za svou loajalitu, dodržování zákonnosti a svůj občanský postoj 

Jakob Ritter von Merkel-Reinsee

generální ředitel c. k. tabákové režie

Jmenován za zásluhy o zřízení státní tabákové továrny ve šternberku 

Anton HEEG

měšťan ve Šternberku

Jmenován na veřejném zasedání 13. 08. 1878 za věnování domu č. p. 11 na Olomouckém předměstí včetně zahrady pro zřízení městské nemocnice a za své dřívější zásluhy při zřízení nadace Emilie Heeg 

Richard KRICK

měšťan ve Šternberku

Jmenován dne 3. září 1884 za svou více jak dvě desetiletí trvající činnost ve veřejné službě a jako ocenění jeho občanské cti 

Franz SCHÜTZ

farář ve Šternberku

Jmenován dne 24. července 1885 u příležitosti jeho výročí 50. leté duchovní činnosti, pro svou příkladnou činnost jako duchovní správce šternberské farnosti a péči o chudinu 

Dr. Adolf BEER

c. k. Dvorní rada, poslanec Říšské rady ve Vídni

Jmenován dne 4. října 1890 za svou činnost říšského poslance a především za příkladnou péči o veřejné blaho, především o blaho Města Šternberka a jeho obyvatel a podporu jeho žádostí a zájmů 

Dr. Adolf PROMBER

poslanec Říšské rady a Zemského sněmu

Jmenován dne 4. října 1890 za své četné zásluhy jako člen Říšské Rady a Moravského zemského sněmu zvláště o zásluhy o blaho Markrabství moravského a hlavně Města Šternberka a jeho obyvatel. 

Karl MIKULASCHEK

poslanec Zemského sněmu a starosta města Šternberka

Jmenován dne 4. října 1890 za svou činnost zemského poslance a starosty o blaho města a dále jako zakladatel a předseda mnoha prospěšných spolků a korporací ve městě 

Johann II. von u. zu LIECHTENSTEIN

majitel panství Šternberk

Jmenován dne 12. listopadu 1898 jako připomínka jeho 40. leté vlády a dále jako poděkování za jeho mnohé dobročinné podpory Městu Šternberk, spolkům a korporacím i soukromým osobám 

Dr. Karl KEMPF, Edler von HARTENKAMPF

generální ředitel c. k. tabákové režie ve Vídni

Jmenován dne 27. března 1901 za své zásluhy při rozšíření Státní tabákové továrny ve Šternberku 

Franz SPODY st.

měšťan ve Šternberku

Jmenován dne 27. srpna 1902 za své téměř 40. leté působení jako člen, předseda a místopředseda šternberského Spořitelního výboru a tím i o Město Šternberk, které využívá každoročně spořitelny k financování svých potřeb.  

Josef RIEDL

ředitel zemské vyšší reálky ve Šternberku

Jmenován dne 9. května 1910 za 25. leté působení ve funkci ředitele reálky, kterou s úspěchem řídí do dnešního dne, dále za více jak 20. letou činnost v městském zastupitelstvu 

Karl Ritter von PAUMGARTEN

c. k. Místodržitelský rada a vedoucí okresního hejtmanství ve Šternberku

Jmenován dne 1. října 1912 za zásluhy, dosažené jako dlouholetý vedoucí politické správy ve Šternberku, za podporu veřejného zájmu a zájmu města a jeho obyvatel a za podporu dobročinných činností 

Tomáš Garrique MASARYK

při příležitosti jeho 85. výročí narození v roce 1935. Kronika města uvádí, že k uctění tohoto jubilea tehdy věnovala šternberská spořitelna 55 tisíc korun na nouzové práce, 10 tisíc korun na podporu nezaměstnaných, 6 tisíc na dobročinné účely a byl zřízen tzv. Masarykův fond ve výši 80 tisíc korun. 7. března 1934 byla na počest Masaryka přejmenována ulice Splavní (Wehrgasse) na Masarykovu.

Edvard BENEŠ

byl jmenován z vděčnosti za osvobození národa a to usnesením z 21. května 1946. Prezident Beneš byl dle záznamů v kronice ve Šternberku radostně vítán, když projížděl 14. června 1946 městem.

Druhý československý prezident v letech 1935-1948. 

Klement Gottwald

V roce 1948 bylo uděleno čestné občanství Klementu Gottwaldovi. Schváleno to bylo 30. listopadu 1948 na 11. plenární schůzi Místního národního výboru ve Šternberku usnesením č. 328/Přes-48. Klement Gottwald byl od roku 1948 prezidentem Československé republiky.

Čestné občanství bylo Klementu Gottwaldovi odejmuto 21. září 2005 Zastupitelstvem města Šternberka usnesením č. 564/20. 

Suren Galustovič DAVTJAN

Čestné občanství obdržel v roce 1965 u příležitosti 20. výročí osvobození Šternberka za zásluhy o osvobození města. Davtjan byl velitelem tehdejší sovětské posádky v roce 1945 a profesorem z arménského Jerevanu. V roce 1965 také Šternberk poprvé od skončení války osobně navštívil. 

PaedDr. Ivo VIKTOR 

Čestné občanství bylo uděleno na základě usnesení plenárního zasedání Městského národního výboru č. 38/6 odst.2. ze dne 21.04.1987 a předáno bylo při příležitosti oslav 30. výročí vzniku ČSTV dne 27.06.1987. 

Ivo Viktor je legendární československý fotbalový brankář.

Ladislav VALOUŠEK

Čestné občanství bylo uděleno na základě usnesení Zastupitelstva města Šternberka č.166/14 ze dne 22.05.1996 a předáno bylo při příležitosti 700. výročí od první písemné zmínky o Šternberku. Ladislav Valoušek byl aktivní účastník protifašistického odboje v letech 1939 - 1945 (válečný zahraniční stíhací letec), nositel řady našich i zahraničních vyznamenání, odborný publicista, autor válečných vzpomínkových próz. 

Viktor TRNAVSKÝ

Čestné občanství bylo uděleno na základě usnesení Zastupitelstva města Šternberka č. 402/24 ze dne 05.12.2001 a předáno bylo 10. prosince 2001 u příležitosti životního jubilea 80 let. Český vlastenec a literát, účastník protifašistického a protikomunistického odboje, předseda pobočky Konfederace politických vězňů v Olomouci, nositel medaile Za zásluhy o vlast z roku 1998. 

Erica PEDRETTI

Čestné občanství bylo uděleno na základě usnesení Zastupitelstva města Šternberka č. 152/7 ze dne 17.09.2003 a slavnostně předáno bylo 16. září 2004. Pedretti je významná švýcarská spisovatelka a malířka, ve Šternberku prožila prvních patnáct let svého života.

Krátce po druhé světové válce byla nucena opustit republiku a přestěhovala se do Švýcarska k příbuzným. V České republice dosud vyšly dva autorčiny tituly "Nechte být, paní smrti" a "Něco neškodného, prosím". 

Wilhelm ZLAMAL

Čestné občanství bylo uděleno in memoriam na základě usnesení Zastupitelstva města Šternberka č. 453/18 ze dne 23.06.2005 a předáno 21.12.2005 při příležitosti 90. výročí narození. Šternberský malíř, ke Šternberku měl silný citový vztah, o jehož intenzitě svědčí řada obrazů, kreseb i grafik. 

Věra JORDÁNOVÁ

Čestné občanství bylo uděleno na základě usnesení Zastupitelstva města Šternberka č.844/25 ze dne 24. února 2010 a slavnostně bylo předáno na státním hradě Šternberk 11. září 2010. Věra Jordánová je úspěšná režisérka mnoha televizních pohádek, inscenací a seriálů.

Věra Jordánová se narodila v Praze, brzy po narození se však s rodiči přestěhovala do Šternberka, kde její otec působil jako lékař a ředitel Vojenského ústavu. Navštěvovala základní školu ve Šternberku - Lhotě a pak první českou školu na ul. Dr. Hrubého. Ve Šternberku prožila deset let, po obsazení Sudet v říjnu 1938 byla nucena celá rodina odejít zpět do Prahy. 

Hana MACIUCHOVÁ

Čestné občanství bylo uděleno na základě usnesení Zastupitelstva města Šternberka č.844/25 ze dne 24. února 2010 a slavnostně bylo předáno na státním hradě Šternberk 11. září 2010. Hana Maciuchová je výraznou divadelní, filmovou, televizní i rozhlasovou herečkou. 

Kurt GRÖGER

Zastupitelstvo města Šternberka usnesením číslo 420/20 ze dne 20.09.2017 udělilo čestné občanství panu Kurtu Grögerovi in memoriam. Kurt Gröger (22.01.1905 - 11.09.1952) byl šternberský rodák a významný akademický malíř, český vlastenec německé národnosti, účastník antifašistického odboje ve Francii v době II. světové války. Ve Šternberku vyrůstal v rodině majitele textilní továrny Hermanna Grögera.